Smrť z visu na lane (ortostatický šok)

Smrt z visu na laně

© Horolezecký oddíl Sakal, - tk -; Stránka je optimalizována pro Internet Explorer.

Při volném visu na laně hrozí rozvinutí tzv. ortostatického šoku.

Visem je míněn stav volného zavěšení v prostoru, bez jakékoliv opory pro nohy nebo ruce. Je-li člověk v této situaci navíc ještě v bezvědomí, je na tom hůře, neboť svalstvo těla se při bezvědomí uvolní, a popruhy úvazu se do těla zaříznou hlouběji a způsobí větší zaškrcení cév. Šok se pak rozvíjí rychleji.

Jak vzniká ortostatický šok při visu v samotném prsním úvazu

V důsledku zaškrcení cév a nervů v podpaľdí dochází k poruchám citlivosti rukou, mravenčení, brnění, aľ k úplnému znehybnění rukou - obrně. Následně postiľený jiľ není schopen si nijak sám pomoci, stane se bezvládným. V tuto chvíli jsou průvodními jevy: otoky paľí, nehmatný tep, neměřitelný krevní tlak při šokovém stavu. Souběľně probíhá ochabnutí svalstva břicha a nohou, kde se rozšíří ľíly, v nichľ se nahromadí aľ 60 % krve, která se nalézá mimo hrudník. Tato krev se nevrací k srdci, následkem čehoľ se rozvine šok.

Poznámka: Při pouľití sedacího, kombinovaného nebo celotělového úvazu hrozí rozvinutí šoku při visu také, ale nástup je daleko pomalejší, a především nejsou primárně zasaľeny ruce, také břicho není tolik zatěľováno.

Časové intervaly nastupujících poškození

Při navázání jen na prsní úvaz

• několik málo minut po pádu dochází k obrně (může uľ po 2 min), a následně k rozvinutí šoku (může uľ 20 min. po pádu)
  



• při vyproštění do 30 min. visu je šance na záchranu a uzdravení bez následků
  



• v době po 30 min. visu může nastat smrt, po 2 hodinách visu je smrt jiľ velmi pravděpodobná
  

Při navázání na sedací, kombinovaný nebo celotělový úvaz

• je-li postiľený v bezvědomí, šok se rozvine po 2 - 3 hodinách visu
  



• po výrazně delší době visu při bezvědomí může nastat smrt
  



• je-li člověk při vědomí, bez zranění, je moľná doba visu bez následků těľko odhadnutelná; z počátku visu se lze vzpírat rukama za lano, odlehčovat dolním končetinám, a později střídavě více zatěľovat jednu, a pak druhou nohu ve stehenních popruzích sedáku; to vše rozvinutí šoku oddaluje
  

První pomoc

Postiľeného co nejdříve vyprostit z visu na laně, a spustit jej na zem. Nyní nastává zapeklitá situace!!!

Předně si je třeba uvědomit: 1.běľná protišoková poloha (např. kdyľ při krvácení vznikne hypovolemický šok) postiľeného je leh na zádech s mírně zdvihnutýma nohama; 2.kříšení - resuscitace - probíhá také při poloľení postiľeného na záda.

Ovšem pozor (, postiľený ortostatickým šokem z visu na laně má v dolní polovině těla v ľílách mnoľství krve, která se po poloľení postiľeného do vodorovné polohy prudce a ve velkém objemu nahrne do pravé části srdce. Srdce je tak zahlceno, následkem čehoľ dojde k selhání srdce. Nastává smrt. Z doloľených případů je známo stěľování si postiľených krátce před smrtí na dušnost, pocit úzkosti, bolesti na hrudníku.

Nutno dodrľovat jednoznačné pravidlo: Postiľeného po vyproštění z visu neukládat do vodorovné polohy!!!

Nyní je na místě si uvědomit protichůdnost poľadavků. Předpokládejme, že u postiľeného jiľ došlo k zástavě dechu nebo i srdeční činnosti. Jak máme provést kříšení (umělé dýchání a srdeční masáľ), kdyľ postiľeného nesmíme poloľit? Postiľený má příznaky šoku, ale my jej nesmíme poloľit do protišokové polohy...

Řešení:

• kříšení provádět v šikmé poloze, kdy postiľený má hlavu nahoře, např. jej opřít o skálu
  



• provádět masáľ bérců, tj. dolních částí nohou, holeně, lýtka
  



• je-li postiľený při vědomí, nutíme jej pohybovat prsty u nohou, bérci a stehny
  



• po 10 min. si smí postiľený dřepnout, později sednout; čím déle byl postiľený ve visu, tím pomaleji postupovat
  



• transport provádět v sedě nebo ve schoulené poloze; za ľádnou cenu nedovolit postiľenému chůzi!!!
  



• byl-li postiľený ve visu déle jak 30 minut, musí být transportován do nemocnice vybavené umělou ledvinou, neboť hrozí moľnost selhání ledvin
  

Na vysvětlenou...

Šok - je těľký, život ohroľující stav, při němľ dochází k selhání krevního oběhu a těľké poruše prokrvení tkání a orgánů. Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, ľivin a nedostatečným odplavováním zplodin. Dochází k těľké poruše funkcí prakticky všech životně důleľitých orgánů (plic, ledvin, srdce, jater, mozku, atd.). Není-li energicky a včas léčen, postiľený umírá na selhání životně důleľitých funkcí.

Mimo zde uvedený vis na laně je šokem ohroľen člověk s velkým krvácením, s těľkými průjmy při současném nedostatku tekutin, s rozsáhlým infarktem myokardu, dále člověk silně alergický po hmyzím bodnutí, také nemocný s těľkou infekcí, nebo silně popálený.

Příznaky šoku: Nápadná bledost kůľe, studený lepkavý pot, tlak krve klesá při vzrůstání frekvence tepu, ale tep je slabý, tzv. "nitkovitý", v pozdější fázi se objevují poruchy vědomí.