Smrt z visu na laně
© Horolezecký oddíl Sakal, - tk -; Stránka je optimalizována pro Internet Explorer.
Při volném visu na laně hrozí rozvinutí tzv. ortostatického šoku.
Visem je míněn stav volného zavěšení v prostoru, bez jakékoliv opory pro nohy nebo ruce. Je-li člověk v této situaci navíc ještě v bezvědomí, je na tom hůře, neboť svalstvo těla se při bezvědomí uvolní, a popruhy úvazu se do těla zaříznou hlouběji a způsobí větší zaškrcení cév. Šok se pak rozvíjí rychleji.
Jak vzniká ortostatický šok při visu v samotném prsním úvazu
V důsledku zaškrcení cév a nervů v podpaždí dochází k poruchám citlivosti rukou, mravenčení, brnění, až k úplnému znehybnění rukou - obrně. Následně postižený již není schopen si nijak sám pomoci, stane se bezvládným. V tuto chvíli jsou průvodními jevy: otoky paží, nehmatný tep, neměřitelný krevní tlak při šokovém stavu. Souběžně probíhá ochabnutí svalstva břicha a nohou, kde se rozšíří žíly, v nichž se nahromadí až 60 % krve, která se nalézá mimo hrudník. Tato krev se nevrací k srdci, následkem čehož se rozvine šok.
Poznámka: Při použití sedacího, kombinovaného nebo celotělového úvazu hrozí rozvinutí šoku při visu také, ale nástup je daleko pomalejší, a především nejsou primárně zasaženy ruce, také břicho není tolik zatěžováno.
Časové intervaly nastupujících poškození
Při navázání jen na prsní úvaz
- několik málo minut po pádu dochází k obrně (může už po 2 min), a následně k rozvinutí šoku (může už 20 min. po pádu)
- při vyproštění do 30 min. visu je šance na záchranu a uzdravení bez následků
- v době po 30 min. visu může nastat smrt, po 2 hodinách visu je smrt již velmi pravděpodobná
Při navázání na sedací, kombinovaný nebo celotělový úvaz
- je-li postižený v bezvědomí, šok se rozvine po 2 - 3 hodinách visu
- po výrazně delší době visu při bezvědomí může nastat smrt
- je-li člověk při vědomí, bez zranění, je možná doba visu bez následků těžko odhadnutelná; z počátku visu se lze vzpírat rukama za lano, odlehčovat dolním končetinám, a později střídavě více zatěžovat jednu, a pak druhou nohu ve stehenních popruzích sedáku; to vše rozvinutí šoku oddaluje
První pomoc
Postiženého co nejdříve vyprostit z visu na laně, a spustit jej na zem. Nyní nastává zapeklitá situace!!!
Předně si je třeba uvědomit: 1.běžná protišoková poloha (např. když při krvácení vznikne hypovolemický šok) postiženého je leh na zádech s mírně zdvihnutýma nohama; 2.kříšení - resuscitace - probíhá také při položení postiženého na záda.
Ovšem pozor (
, postižený ortostatickým šokem z visu na laně má v dolní polovině těla v žílách množství krve, která se po položení postiženého do vodorovné polohy prudce a ve velkém objemu nahrne do pravé části srdce. Srdce je tak zahlceno, následkem čehož dojde k selhání srdce. Nastává smrt. Z doložených případů je známo stěžování si postižených krátce před smrtí na dušnost, pocit úzkosti, bolesti na hrudníku.
Nutno dodržovat jednoznačné pravidlo: Postiženého po vyproštění z visu neukládat do vodorovné polohy!!!
Nyní je na místě si uvědomit protichůdnost požadavků. Předpokládejme, že u postiženého již došlo k zástavě dechu nebo i srdeční činnosti. Jak máme provést kříšení (umělé dýchání a srdeční masáž), když postiženého nesmíme položit? Postižený má příznaky šoku, ale my jej nesmíme položit do protišokové polohy...
Řešení:
- kříšení provádět v šikmé poloze, kdy postižený má hlavu nahoře, např. jej opřít o skálu
- provádět masáž bérců, tj. dolních částí nohou, holeně, lýtka
- je-li postižený při vědomí, nutíme jej pohybovat prsty u nohou, bérci a stehny
- po 10 min. si smí postižený dřepnout, později sednout; čím déle byl postižený ve visu, tím pomaleji postupovat
- transport provádět v sedě nebo ve schoulené poloze; za žádnou cenu nedovolit postiženému chůzi!!!
- byl-li postižený ve visu déle jak 30 minut, musí být transportován do nemocnice vybavené umělou ledvinou, neboť hrozí možnost selhání ledvin
Na vysvětlenou...
Šok - je těžký, život ohrožující stav, při němž dochází k selhání krevního oběhu a těžké poruše prokrvení tkání a orgánů. Tkáně trpí nedostatkem kyslíku, živin a nedostatečným odplavováním zplodin. Dochází k těžké poruše funkcí prakticky všech životně důležitých orgánů (plic, ledvin, srdce, jater, mozku, atd.). Není-li energicky a včas léčen, postižený umírá na selhání životně důležitých funkcí.
Mimo zde uvedený vis na laně je šokem ohrožen člověk s velkým krvácením, s těžkými průjmy při současném nedostatku tekutin, s rozsáhlým infarktem myokardu, dále člověk silně alergický po hmyzím bodnutí, také nemocný s těžkou infekcí, nebo silně popálený.
Příznaky šoku: Nápadná bledost kůže, studený lepkavý pot, tlak krve klesá při vzrůstání frekvence tepu, ale tep je slabý, tzv. "nitkovitý", v pozdější fázi se objevují poruchy vědomí.